Status

-Admin-
Saku-chan: Off-line
-Co dělá-
Mno.... Teď jsem dopsala 1.Díl Úplňku a teď asi budu psát 2.Díl na zítřek, takže jsem Off-line, ale Komentíky, když napíšete k 1.Dílu si přečtu :)
Konoha

Pro SB - Třídění

Rychlí Seznam Nejnovějších Povídek:

Oddělovač

Přijdu si pro tebe za úplňku - 2.díl (By Markéta251996)

9. listopadu 2010 v 15:46 | Saku-chan
Další díl... :)

Blog je ZDE


Sasuke:

Dnes máme volno. Všichni jsme najedeni z domova, takže dnes se žádný sraz nekoná.
Lehce zaklepu s hlavou a zívnu si. Honí mě docela mlsná a já se nudím. Když si vzpomenu na toho statného jelena minulý měsíc....Rychle ty myšlenky zaženu, nebo se vrhnu po prvním zvířeti, které uvidím.

 Přede mnou vyleze z houští zrzavá kočka. Taková malá neškodná číča. Od té doby, co jsem byl proměněn, kočky bytostně nesnáším! Zavrčím na ni, ať se pakuje. Je nejspíš mladá...a pěkně blbá. Začne se ke mně lísat. Tak to už je moc. Oženu se po ní svými zuby a skousnu. Utekla, ale je furt blízko. Přikrčím se a skočím na ni. Rozuteče se a já za ní. Štěkám na ni a vrčím. Nakonec vyběhne na nejbližší strom. Opřu přední tlapy o strom a zařnu na ni štěkat a kňučet. Nikdy jsem nepochopil, proč to dělám, ale baví mě to a prostě je nesnáším. Seskočím předníma tlapama ze stromu a odběhnu o kousek dál. Jako vlkodlak jsem mnohem zručnější než normální vlk, protože mám v sobě člověka a jsem vytrvalejší a silnější než člověk, protože mám v sobě vlka. Napnu všechny svaly v těle a soustředím se na vysmívající kočku na stromě. Rozběhnu se a zadníma nohama se odrazím od země. Cvilku letím. Vystrčím sve ostré drápy a přichytím se na stromě. Došplhám se až nahoru a vyskočím na nejbližší větev. Ta zrzka jen naježí chlupy a zasyčí. Zavrčím a skočím po ní.
Ta kočka mi nahradila svačinku, ale lovit ve smečce je mnohem větší zábava. Lehnu do trávy a přemýšlím. Čím bych ještě mohl zabít čas. Ta kočka mi zabrala asi jen hodinu a ani to ne. Rozhodnu se, že se zabavím myšmi. Zabořím čumák do hlíny a začnu čenichat. Zachytím stopu a jdu po ní. Cítím, jak utíkají. Nejspíš jsem našel celou kolonii. Super...bude o to větší zábava. Začnu hrabat a z okolních děr se vyhrne celé myšší pokolení. Nebudu je zabíjet, ale jen chytat a pak jee zase pouštět. Zubama se vrhnu do jedné kupy a několik jich vytáhnu. Zatřepu s nimy a zase je pustím. Všechny běží pryč, asi na louku, kde jsem byl před chvílí.
Na louce však zachytím vábný pach .Kolouch. Nádherný. Možná bych ho mohl skusit chytit, ale nic mu neudělám. Jen ho z nudy strhnu na zem a nechám ho jít. Koluch si mě všiml. Rozeběhl se a já za ním. Uslyším zděšení. Člověk !? Co by tu dělal v tuhle noční hodinu ? Odženu je ? Nebo mi můžou nahradit hračku koloucha. Rozeběhnu se.

Sakura:

,,Tati...prosím otočme to"Prosím tátu, jak nejvíc to jde,,Ne. Naučíš se rodinnému řemeslu"
Pošeptal a ukázal směrem na místo, které moc dobře znám. Je to nádherná louka. Miluju ji. Nechci, aby se na ni střílelo. Pomalým krokem se vydáme na místo. Slyším vlčí štěkot.
Taťka tomu nevěnuje pozornost a já se snažím nepropadat panice.
Ocitáme se na měsícem ozářenou louku. Podívám se na jasný úplněk. Je jasná noc.
Otec položí prsty na ústa,,Támhle"Zašeptá a sundá si pistoli. Je tam malý kolouch, ale je překrásný,,Dnes střílet nebudeš"Řekne táta a nabije zbraň,,Jen se dívej"
Jsme na kraji louky. Je téměř nemožné, aby si nás všiml. Otec ho dostane na mušku a chystá se zmáčknout spoušť.Kolouch zničehonic zvedne hlavu a rozeběhne se,,Jakto ? Nemohl nás slyšet....něco ho muselo vystrašit"Řekl znepokojeně taťka a stále se díval co tam je ještě. Na místě, kde byl před chvílí kolouch se objevil obrovský vlk. Zděšeně vykřiknu. Zakryju si pusu. To jsem neměla dělat. Všiml si nás !,,Drž se za mnou Sakuro!"Vykřikne táta a namíří na něj zbraní. On se na nás rozeběhl! Vlk vyskočí. V jeho očích jsem něco uviděla. Nebyl to můj vyděšený pohled, ale něco zvláštního. Otec zmáčkne spoušť,,Tati ne!!"Zakřičím a strčím do něj, aby minul. Trefil se do vlkova pravého ramene. Otec spadne vedle mě na zem,,Sakuro!!"Ucítím, jak se do mě vlk zahryzne. Nevykřiknu. Jen spadnu na zem. Vlk spadne na mě. Najednou mě pustí ze své čelisti a podívá se na mě. Dívám se na něj. Jsem zhypnotizovaná jeho pohledem. Najednou ode mě odskočí a vyděšeně se na mě dívá a couvá.Sednu si. Najednou šílená bolest v paži. Vykřiknu a cítím, jak padám na zem. Zrychleně oddechuju. Poslední co uvidím, je jak mi ten záhadný vlk rychle odkulhá z dohledu. Klíží se mi víčka...až se zavřou docela.

Sasuke:

Do prdele! Jsem celý od krve a klopýtám po malé skalce k řece.

Spadnu do měkké trávy a modlím se za ráno. Co jsem to udělal ? Schoulím se pod strom a začnu si olizovat ránu. Tyhle instinkty jsou neskutečné. Vždycky mi říkali, že když se vlkodlak ocitne na konci života, tak kousne toho, kdo ho zabil. Ale já pokousal někoho úplně nevinného!
Dívku. Vzpomenu si na její vyděšený pohled.
Konečně. První paprsky slunce osvítí moji srst, která se začne měnit na lidskou kůži. Opřu se o strom a ztěžka oddechuju. Podívám se na své rameno. Jako vlkodlakovi se to uzdraví velmi rychle a kulka mi prostě zmizí v těle, nebo se spíš rozpustí. Ani sám ještě pořádně nevím, co všechno moje tělo dokáže, ale je to úžasné.I přesto jsem rád, že se měním jen za úplňku.ZATÍM.
Prý, že jakmile je člověk vlkodlakem přesně 100 let, tak se mění každou noc. Při této myšlence se oklepu.100 let to bude asi tak za čtvrt roku. Přestanu chvilku myslet na svoje problémy a mé myšlnky se zase stočí k té dívce. Chudák. Teď bude prožívat sve nejhorší chvíle života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Holymord